PODLE ŽÁNRU A STYLU: Program

Vážení posluchači,

omlouváme se vám za chybně uvedené místo koncertu na vstupenkách. Koncert se koná v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Jezuitské ulici.

ARVO PÄRT De profundis
ANTONÍN DVOŘÁK Biblické písně (Hospodin je můj pastýř, U řek babylónských), upr. A. Tučapský
FRANTIŠEK PICKA Umučení Kristovo (výběr)

Theodor Šimáček basbaryton
Lukáš Kubenka varhany
Pěvecké sdružení moravských učitelů
sbormistr Jiří Šimáček

Tradiční temné hodinky festivalu jsou po několika ročnících, věnovaných soubornému uvedení děl jednoho autora či skladeb jinak propojených, zcela záměrně různorodé. 

Ve středu se představí jeden z nejstarších fungujících sborů v České republice, Pěvecké sdružení moravských učitelů (zal. 1903) v ne zcela typickém sakrálním programu, propojujícím Pickův pašijový cyklus, úpravy Dvořákových Biblických písní od jednoho z jeho dřívějších sbormistrů Antonína Tučapského a fascinující zhudebnění žalmu Z hlubin bezedných (pro mužský sbor, varhany a perkuse) od Arvo Pärta.

Koncert se koná bez přestávky.

Na Zelený čtvrtek se uskuteční první část oratorního diptychu Via sancta (Svatá cesta), který vznikl na objednávku festivalu a volně navazuje na úspěšný projekt Nova cantio – Tenebrae, uvedený během 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby. Během dvou večerů (2. a 7. dubna) budou uvedena čtyři na sebe navazující oratoria na autorská libreta, vycházející z latinských textů stěžejních biblických příběhů. Ačkoliv se projekt uskuteční ve dvou termínech, ambicí dramaturgie je předložit jej posluchači jako jeden celek rozdělený do dvou duchovních zastavení, nikoli jako dva separátní koncerty, a vytvořit dramaturgický most mezi Starým a Novým zákonem.

Renesanční polyfonie zazní v rámci 33. ročníku Velikonočního festivalu příznačně na Velký pátek, a to v dílech španělských a neapolských skladatelů, především v rozjímavých lamentacích Cristóbala de Morales v podání mezinárodního souboru hráčů na dobové nástroje Ramillete de Tonos. Velkopáteční program osciluje mezi dvěma generacemi spojenými s Iberským poloostrovem v 16. století. Osu utvářejí Lamentace Cristóbala Moralese (Benátky 1564), protknuté intabulacemi vokálních děl nebo instrumentálními skladbami, které (i když beze slov) dokreslí příběh Jeremiášova nářku. To vše v komorním obsazení čtyř zpěvních hlasů a čtyř dobových nástrojů.