VIA SANCTA Starozákonní oratoria světová premiéra na objednávku festivalu
TOMÁŠ KREJČÍ Abraham
LUKÁŠ HURNÍK Israel in Aegypto pharaonis
Obsazení:
Tomáš Krejčí /Abraham
Tomáš Krejčí Abraham
Zpěváci:
Kristýna Fílová soprán I
Zuzana Badárová soprán II
Anna Moriová alt
Ondřej Múčka tenor
Jiří M. Procházka bas
Ensemble Nova cantio
Lukáš Hurník / Israel in Aegypto pharaonis
Zpěváci:
Kristýna Fílová soprán I
Zuzana Badárová soprán II
Anna Moriová alt
Ondřej Holub tenor I
Ondřej Múčka tenor II
Jiří M. Procházka bas
Koncert se koná bez přestávky.
Zelený čtvrtek přináší první část oratorního diptychu Via sancta (Svatá cesta), který volně navazuje na úspěšný projekt Nova cantio – Tenebrae, uvedený během 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby. Během dvou večerů (2. a 7. dubna) tak budou uvedena čtyři na sebe navazující oratoria na autorská libreta, vycházející z latinských textů stěžejních biblických příběhů. Ačkoliv se projekt uskuteční ve dvou termínech, ambicí dramaturgie je předložit jej posluchači jako jeden celek rozdělený do dvou duchovních zastavení, nikoli jako dva separátní koncerty, a vytvořit dramaturgický most mezi Starým a Novým zákonem.
Zelený čtvrtek bude věnován starozákonním příběhům a tématu oběti: Tomáš Krejčí v oratoriu Abraham zpracovává text knihy Genesis a příběh Abraháma, praotce tří náboženství, jehož víra byla mnohokrát podrobena Boží zkoušce. Oratorium Israel in Aegypto pharaonis Lukáše Hurníka přenese posluchače do knihy Exodus, jejíž hlavní postavou je Mojžíš pověřený Hospodinem, aby vyvedl zotročené Izraelity z Egypta. Toto zpracování příběhu obrací pozornost také k faraónovi, vládci, jemuž neomezená moc dovoluje nevypočitatelně měnit názory a rozhodnutí. Zařazení první části projektu právě do rámce temných hodinek není náhodné – starozákonní příběhy, které tvoří její osu, patří k biblickým čtením při velikonoční vigilii a připomínají kořeny víry, z nichž vyrůstá křesťanská tradice.
Druhá část oratorního diptychu Via sancta (Svatá cesta), který vznikl na objednávku festivalu, symbolicky otevírá velikonoční oktáv a rozvíjí ústřední velikonoční motiv vzkříšení. Přenese posluchače od starozákonních témat k novozákonním příběhům. Jiří Miroslav Procházka ve svém oratoriu Marie u hrobu vychází z biblických citací Izaiášova proroctví, jeho hudba sleduje proměnu od ticha a bolesti k jasným paprskům naděje a radosti. Komorní obsazení vytváří zvukovou architekturu na hranici modlitby, dramatu a meditace. Kompozice je tónově a tematicky propojena s komorním oratoriem Cesta do Emauz. Ondřej Múčka v něm pracuje s tématy, jako je slavení vůbec první eucharistie v dějinách církve, rozklad prorockých zpráv o Božím služebníku, který kvůli vykoupení lidstva podstoupil smrt na kříži, a cesta z Jeruzaléma do Emauz a zpět.
Tradiční temné hodinky festivalu jsou po několika ročnících, věnovaných soubornému uvedení děl jednoho autora či skladeb jinak propojených, zcela záměrně různorodé.
Ve středu se představí jeden z nejstarších fungujících sborů v České republice, Pěvecké sdružení moravských učitelů (zal. 1903) v ne zcela typickém sakrálním programu, propojujícím Pickův pašijový cyklus, úpravy Dvořákových Biblických písní od jednoho z jeho dřívějších sbormistrů Antonína Tučapského a fascinující zhudebnění žalmu Z hlubin bezedných (pro mužský sbor, varhany a perkuse) od Arvo Pärta.
Renesanční polyfonie zazní v rámci 33. ročníku Velikonočního festivalu příznačně na Velký pátek, a to v dílech španělských a neapolských skladatelů, především v rozjímavých lamentacích Cristóbala de Morales v podání mezinárodního souboru hráčů na dobové nástroje Ramillete de Tonos. Velkopáteční program osciluje mezi dvěma generacemi spojenými s Iberským poloostrovem v 16. století.
