Brno – Město hudby, 27. března 2018
Velikonoční festival duchovní hudby ve svém druhém dni nabídnul v kostele Neposkvrněného početí panny Marie na Křenové ulici Lidové pašije podle svatého Jana, jejichž autorem je Petr Varmuža – umělecký vedoucí BROLNu.
Už o den dříve tedy Květnou nedělí, která letos připadla na 25. března, začal křesťanům tzv. Svatý týden. V církevním roce se jedná o připomínku posledního týdne Ježíšova života pozemského. V náboženské liturgii i v lidové kultuře bývá toto období spojeno s mnoha úkony a zvyky. Jedním z nich je právě předvedení či čtení pašijí, které jsou odedávna inspirací umělcům. Zpracovány bývají formou obrazů, divadelních her či hudebních skladeb. Mezi nejznámější hudební provedení pašijí patří Janovy pašije Johanna Sebastiana Bacha, u nás kupříkladu Pašijové hry velikonoční undergroundové kapely The Plastic People of the Universe.
V prostorách kostela na Křenové se festival konal letos poprvé. Těm, kteří tento kostel neznají, se při vstupu mohl zatajit dech. Bohatě zdobený secesní interiér s jednoduchým oltářním obrazem je opravdu unikátním prostorem. Tento chrám se v době svého vzniku nalézal již těsně za hradbami města. Tam nás pomyslně přenesl také text pašijí, kdy se již Ježíš modlí na hoře Olivetské.
Petr Varmuža zvolil formu oratoria. Hudební doprovod obstaraný muzikanty BROLNu, jejich nástrojovým obsazením a samozřejmě také osobou autora určil ono označení adjektivem lidové. Krom muzikantů se divákům představili profesionální sólisté Klára Varmužová, Lucie Hubená, Tadeáš Janošek a Michal Marhold. Sborovou část zvládl mistřínský sbor Amatores musicae antiquae, jehož uměleckým vedoucím je také Petr Varmuža.
Použité pašijové texty jsou vyňaty ze sbírek významných sběratelů lidových písní Františka Sušila a Františka Bartoše. Jejich hudební ztvárnění bylo taktéž v režii Petra Varmuži. Střídání sboru a sólistů, kteří předvedli skvělý výkon, orchestr spíše doplňoval. Skladba využívala principy hudby lidové, církevní i klasické. Možná mohl být častěji využitý velký zvuk, který ansámbl podobných rozměrů umožňuje. Hudební motivy se opakovaly, což umocňovalo liturgický charakter, pro koncertní provedení by však jistě nebyla na škodu větší míra invence. Orchestr formátu BROLNu by ji s přehledem zvládnul. Akustické vlastnosti kostela, které skladby tohoto typu výborně podporují, tím také nebyly beze zbytku vyčerpány.
Výkon sboru, který zde byl v těžkém postavení amatérů, byl bezpochyby dobrý a účinkující se nenechali touto výchozí pozicí vyvést z míry.
Diváci v kostele Neposkvrněného početí panny Marie vyslechli jistě unikátní projekt, který příjemně zapadal do konceptu Velikonočního festivalu duchovní hudby. Interpretační úroveň účinkujících s ním korespondovala. Zda bylo téma uchopeno svědomitě, bude již zcela individuálním hodnocením každého z přítomných. Diváci, snad již svátečně naladěni na oslavy největšího křesťanského svátku, však odměnili pašije vřelým potleskem.
