„Po krátkém akordickém varhanním Introduzione následovalo deset částí na liturgický text.“
„Obsahově je oratorium zasazeno mezi dva velikonoční hymny. Nejprve je to sborové Exultet, který je na český text o velikonočním bdění a celek uzavírá hymnus Buoh všemohúci, který je na motivy středověké písně.“
„František Fiala se tu představil jako skladatel se smyslem pro niternou výpověď i pro efektní barevné hudební plochy.“
Dramaturgie brněnského Velikonočního festivalu objednala u skladatele Františka Fialy oratorium s názvem Mysterium paschale, které premiérově zaznělo v českobratrském evangelickém chrámu J. A. Komenského, hned po pondělí velikonočním. V úterý 11. dubna nastoupil koncertní sbor Kantiléna se sbormistrem a dirigentem Michalem Jančíkem, sólisty Lucií Laubovou (soprán), Petrou Vondrovou (mezzosoprán), Stanislavem Předotou (tenor) a Josefem Kovačičem (bas). Spolu s nimi zasedli před oltář instrumentalisté na housle, violu, violoncello, kontrabas, trubku i trombon. Vibrafon a veškeré ostatní perkuse měl na starosti Martin Opršál a k varhanám na kůr zasedl Marek Paľa.
Dílo, které společně interpretovali, bylo překvapivé jak barevností, tak disonantností. Překvapivé souzvuky vytvářely barevné plochy, které doplňovaly neobvyklými instrumentálními kombinacemi. Po krátkém akordickém varhanním Introduzione následovalo deset částí na liturgický text, zhudebněný na motivy gregoriánského chorálu, proložený plochami recitačními z básnického cyklu Václava Renče Popelka nazaretská. Kdo byl recitátorem veršů, které byly přednášeny z kazatelny, zůstalo posluchačům utajeno.
Obsahově je oratorium zasazeno mezi dva velikonoční hymny. Nejprve je to sborové Exultet, text o velikonočním bdění a celek uzavírá hymnus Buoh všemohúci, text na motivy středověké písně. Následuje basový vstup Tajemství velké noci a tenorové Tajemství vykoupení, ke kterému se přidává soprán i alt, spolu se sborem, na který navazuje melodické Tajemství svaté noci. Sborový závěr je radostný a mohutný, spolu s varhanami zde kralují žestě, jejichž zvuk se jásavě nesl z kúru. Dum transisset Sabbatum (Když skončila sobota) je o putování tří Marií k hrobu a následuje Angelus domini descendit (Hospodinův anděl sestoupil) o poselství anděla o zmrtvýchvstání. Mohutný zvuk žestí a varhan spolu se sborem, střídá sólové kvarteto se smyčci a vibrafonem. Část Marie stála před hrobem a plakala, je vstupem pro tenora, následovaného altem a basem. Resurrexi et adhuc tecum suum, (Vstal jsem a teď jsem s tebou), je zpěv kantora na chorální melodii, ke kterému se přidává alt. Velké varhanní sólo Introduzione uvádí další část, Victimae paschali laudes (Velikonoční oběť chvalte), která je na téma velikonočního chorálu, vytváří barevnou plochu všech nástrojů i sboru, ze které svítí žesťové kvarteto a zvony. Část Mitte manum tuam (Vlož svoji ruku) je svěřena sólovému basu, podpořenému sborem a ostatními sólovými hlasy. Ad coenam Agni providi (Pojďme k hostině beránka) je mohutný jasný a klidný sborový hymnus, s chromatickými a disonantními souzvuky, působícími jásavě a radostně. Závěrečný hymnus Buoh všemohúci je na motivy středověké písně, oslavou Boha, Marie i Ježíše, mohutný zvuk se postupně zklidňuje do ztracena, do intimního závěru.
Sólisty byli pěvci v Brně nepříliš známí. Sopranistka Lucie Laubová se věnuje převážně koncertním projektům, mezzosopranistka Petra Vondrová rovněž působí jako nezávislá pěvkyně a spolupracuje s divadlem v Liberci, tenorista Stanislav Předota je specialistou na gregoriánský chorál a spolupracuje především s polyfonními soubory. Basista Josef Kovačič je sólistou libereckého divadla. Všichni odvedli perfektní pěvecké výkony, které daly dílu závažnost a slavnostní atmosféru.
Výkon koncertního sboru Kantiléna byl obdivuhodný; děti, vesměs dívky ve věku adolescentním, podaly výkon, který byl hodný zkušených profesionálů. Že se dokázaly orientovat ve složité struktuře díla, čistě intonovat a vytvářet disonantními postupy barevné hudební plochy, bylo obdivuhodné a svědčí to nejen o ryzím muzikantství, ale rovněž o skvělé hudební přípravě. Výkony instrumentalistů byly profesionální a spolu s varhanami, které zněly z kúru s efektními vstupy žesťového kvarteta, vibrafonu a perkusí, vytvářely barevný a neotřelý celek.
František Fiala, nejmladší bratr brněnského hudebního skladatele a sbormistra Petra Fialy, se představil jako autor se smyslem pro niternou výpověď i pro efektní barevné hudební plochy. Snad jen by si realizace tak rozměrného díla zasloužila o něco větší prostor, kde by všechny akusticky hudební postupy a dynamické nuance lépe vyzněly.
