V souvislosti s vínem se s oblibou používá napůl záhadné slovo terroir, slovo francouzské, z latinského temínu pro zemi, půdu. Kouzlo onoho slova však spočívá právě v obtížné uchopitelnosti, v nemožnosti jej jedním či dvěma slovy přeložit, právě tak jako úspěch vína nespočívá jen v odrůdě či konkrétním chemickém složení půdy. Všechny faktory se sčítají a harmonické prostředí vydává své plody, v tomto případě dává růst révě, jedné z nejstarších kulturních plodin. Právě réva je tak průsečíkem mnoha symbolických významů.
Velikonoční festival duchovní hudby chce jubilejní Rok české hudby 2024 prozkoumávat právě ve smyslu teritoria / území a jeho vlastní vnitřní rozmanitosti, chceme-li, tedy ochutnávat plody především vlastní rozsáhlé zahrady. Festival se bude rovnocenně věnovat starým odrůdám i plodům posledním, protože světových premiér domácích děl se v roce 2024 uskuteční hned několik.
Ochutnávka vína přímo od vinaře, spolutvůrce, může zážitek z konzumace obohatit. V tomto duchu festival zprostředkovává provedení konkrétních skladeb právě soubory, které se jim dlouhodobě věnují (či pro něž skladby přímo vznikly). Ensemble Inégal představí jedno z nejkrásnějších oratorií Jana Dismase Zelenky, Schola gregoriana Pragensis části z Liturgické suity Petra Ebena, Capella Marianna uvede v premiéře skladbu Martina Smolky, brněnská Kantiléna velikonoční koncert z děl Petera Grahama, Pavla Zemka Nováka a Františka Emmerta a celý festival zakončí koncert Filharmonie Brno s moravskou premiérou Raduj se III Slavomíra Hořínky a Janáčkovou Glagolskou mší. Kromě obvyklé doložky o vyhrazených změnách programu doplňuji, že ani takto nejde o program kompletní a omlouvám se zvláště abstinentům za přemíru vinařských motivů.
Vladimír Maňas, jeden z dramaturgů festivalu a amatérský vinař
